„Nikdy nebyla vhodnější chvíle lidem připomenout, že zlo není jen koncept nebo teorie,“ říká Moore. „Má lidskou tvář a průchod mu dávají teprve lidské činy. Opravdová podstata zla nebyla nikdy dříve tak zjevná. Jen v posledních čtyřech letech svět postihla spousta devastujících událostí – politických, přírodních i těch, které mají na svědomí lidé.“

Film se z velké části drží struktury a dějové linie původního scénáře Davida Seltzera z roku 1976, avšak bylo v něm provedeno několik důležitých změn, díky nimž získal současný ráz. Původně byli Robert a Kathryn Thornovi spokojeným párem středního věku, přičemž Robert měl za sebou už na začátku příběhu dlouhou a úspěšnou kariéru ve vládních složkách. V nové adaptaci jsou však o poznání mladší.

„Cítili jsme, že pokud budou Robert a Kathryn mladší, budou působit jako pár, který je na vzestupu, a to jak v soukromém, tak i v profesionálním životě,“ říká producent Glenn Williamson. „Jsou vzdělaní a úspěšní, ale také mladí, a proto tvrdě pracují na tom, aby jejich kariéra i manželství fungovalo. Díky tom je zmatení a šok z prvotního podezření a později i odhalení pravdy o Damienovi o to větší.“

Na začátku příběhu učiní Robert z lásky ke své ženě rozhodnutí, které se později ukáže být zničujícím. „Co byste byli schopni udělat pro někoho, koho opravdu milujete? Co všechno byste dokázali udělat, aby byl ten člověk šťastný? Na tyto otázky se film ptá,“ říká Moore. „A to, co udělá Thorn, aby svou ženu ochránil před zdrcujícím zklamáním ze ztráty dítěte, je zdánlivě krásný skutek. Lidé adoptují děti každý den. Ale je to právě tahle nevinná lež, která otevře zlu vstupní bránu do jeho života i celého světa.“

Satan přichází stavěl Moorea, Williamsona a jejich tým před spoustu náročných kreativních a logistických záležitostí. Obsazení titulních postav k nim však nepatřilo.

Při hledání vhodných představitelů do rolí mladých manželů použil Moore až překvapivě jednoduchou taktiku. „Satan přichází“ jsem obsadil stejným způsobem jako všechny ostatní filmy – napsal jsem na velkou tabuli jména všech postav a pak k nim přiřadil fotky herců, které jsem si v těch rolích představoval,“ říká režisér. „Jako první jsem tam přišpendlil fotku Julie Stiles, která tam zůstala po několik týdnů úplně sama. A u jména Kathryn Thorn po celou dobu ani žádná jiná fotka nebyla.“ Stiles, kterou diváci znají z filmů jako Bournův mýtus, Nežádej svůj poslední tanec nebo Deset důvodů, proč tě nenávidím, je v hororovém žánru nováčkem. Nabídka role Kathryn ji překvapila – a nejen to: „Popravdě řečeno mě to docela vyděsilo,“ vzpomíná herečka. „Ale věděla jsem, že v Johnově představě o podobě filmu a ztvárnění této postavy je něco, čeho bych se mohla s chutí zhostit.“

1 2